/EXTRÉMNÍ PSYCHOLOGIE/

CO TO JE /EXTRÉMNÍ PSYCHOLOGIE/? TEDY RUBRIKA, KTEROU SEM PRÁVĚ ZALOŽIL TO JE.

JINAK JE TO POJEM, KTERÝ SE NEPOUŽÍVÁ, ALE JÁ JEJ BUDU POUŽÍVAT.

OBECNĚ VZATO BY K TOMU ASI MĚLA BLÍZKO TAKŘEČENÁ PATOLOGICKÁ PSYCHOLOGIE NEBO KLINICKÁ PSYCHOLOGIE,

COŽ JE VLASTNĚ TOTÉŽ PATOLOGICKÁ A KLINICKÁ,

_JDE O TO, CO SE POVAŽUJE ZA NEMOC. A DALO BY SE ŘÍCI, _

ŽE ZA NEMOC SE OZNAČUJÍ EXTRÉMY, OVŠEM TAK JEDNODUCHÉ TO NENÍ. ZA NEMOC SE ČASTO OZNAČUJE TO, CO BYCH JÁ OSIBNĚ ZA NEMOC NEOZNAČIL A NAOPAK TO, CO BYCH JÁ OSOBNĚ ZA NEMOC OZNAČIL, TAK SE ZA NEMOC NEOZNAČUJE.==============ALE POJDME SI DEFINOVAT POJMY, ABY BYLO JASNÉ, CO JE CO, PROTOŽE JEŠTĚ PŘEDTÍM, NEŽ ZAŘNE O NĚČEM ŘEČ, TAK JE VHODNÉ SI DEFINOVAT POJMY, PROTOŽE NAPROSTO TYPICKY SE DVA A VÍCE LIDÍ O NĚČEM BAVÍ, BA DOKONCE _HÁDAJÍ SE,

ALE PŘITOM SE ZÁROVEN

SOUČASBĚ

BAVÍ KAŽDŽ O NĚČEM JINÉM.

A TAKTO TO NELZE DĚLAT.JZ

https://cs.wikipedia.org/wiki/Nemoc

JZ/Nemoc neboli choroba či onemocnění je patologický stav těla nebo mysli, který je projevem změny funkcí buněk a v důsledku i morfologickým poškozením těchto buněk, tkání a orgánů. Podle normativní definice zdraví a nemoci je nemocí pouze takový stav, který nemocnému jedinci způsobuje subjektivní potíže, tato definice ale z lékařského hlediska nepokrývá všechny nemoci – příkladem je vysoký krevní tlak nebo některá nádorová onemocnění. Tato definice je tedy vhodná jen pro rozvinutá stadia nemoci./

TEDY NĚKDY ČLOVĚK SVOJI NEMOC NEMUSÍ CÍTIT.

JINDY E MŮŽE CÍTIT NEMOCNÝ, IKDYŽ NENÍ, AČKOLIV,_

TO BYCH MOC NEZDŮRAZNOVAL, PROTOŽE V SOUČASNÉ DOBĚ JE Z POHLEDU LÉKAŘŮ UPLNĚ KAŽDÝ PACIENT HYPOCHONDR.

TEDY POKUD PŘIPUSTÍM, ŽE NĚKDO SE NEMOCNÝ JEN CÍTÍ, TAK TÍM PŘIŽIVUJI PATOLOGICKOU MYSL LÉKAŘŮ, TEDY JEJICH PŘEDSTAVU, ŽE HYPOCHONDREM JE ÚPLNĚ KAŽDÝ.JZ

A TED SE MI NA WIKI NECHCE NAČÍST/KLINICKÁ PSYCHOLOGIE/

JZ

/Klinická psychologie je jednou z aplikovaných disciplínpsychologie. Aplikuje poznatky o normálním či patologickém fungování lidsképsychiky, využívá psychodiagnostické postupy k určování typu a příčin poruchy, případně psychoterapeutické postupy ke zlepšení stavu pacienta nebo klienta. Za součást klinické psychologie jsou považovány i další obory, jako je zdravotnická psychologie (zabývá se psychickými kontexty procesu onemocnění a jeho léčby) a její podobory jako psychoonkologie (specializovaná na kontext onkologických onemocnění), částečně i neuropsychologie, psychosomatický přístup (nachází vazby mezi fungováním psychiky a somatickým, tělesným onemocněním) apod./

TEDY KLINICKÁ PSYCHOLOGIE JE DEFAKTO PSYCHOLOGIE VE ZDRAVOTNICTVI, TEDY JE TO ŠIRŠÍ POJEM,

NEŽ PATOLOGICKÁ PSYCHLOGIE.

PATLOGIE ZNAMENÁ NEMOLC.=====NICMÉNĚ KLINICKÁ PSYCHOLOGIE _MŮŽE POSKYTOVAT JAOUSI ÚTĚCHU _TĚŽCE NEMOCNÝM LIDEM, ALE NE NEMOCNÝM PSYCHOLOGICKY._

_KLINICKÁ PSYCHOLOGIE JE TEDY PSYCHOLOGIE VE ZDRAVOTNICTVÍ.

TEDY PSYCHOLOGIVÉ PRACUJÍCÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ.

ZATÍMCO PATOLOGICKÁ PSYCHOLOGIE,

JE UŽŠÍ POJEM, POPISUJE TO JENOM NEMOCI.========

MŮJ POJEM

EXTRÉMNÍ PSYCHOLOGIE

NAVÁDÍ

K TOMU

ŽE SE JEDNÁ O PATOLOGICKOU PSYCHOLOGII

COŽ JE I NENÍ PRAVDA

DO RUBLIKY BUDU DÁVAT PATOLOGICKOU PSYCHOLOGII

_ALE JEN PROTO,

ABYCH J E=SE

K JEDNOTLIVÝM STAVŮM _

VYJÁDŘIL._NYNÍ TEDY DEFINUJU

SVŮJ VLASTNÍ OPJEM

EXTRÉMNÍ PSYCHOOGIE.

_KAŽDOU VELIČINU MOHU NĚJAKÝM ZPŮSOBEM KVANTIFIKOVAT, BYT Z PRAVIDLA JI NELZE PŘESNĚ ZMĚŘIT.

PŘIČEMŽ

_NĚJAKÁ MÍRA NĚČEHO JE PRŮMĚRNÁ, AT UŽ PRŮMĚR DANÉHÉ JEDINCE NEBO PRŮMĚR V POPULACI. NĚJAKÁ PODPRŮMĚRNÁ A NĚJAKÁ NAD PRŮMĚRNÁ,

A NĚJAKÁ JE EXTRÉMNĚ POD PRŮMĚRNÁ

NEBO EXTRÉMNĚ NADPRŮMĚRNÁ.

COŽ JE, KDYŽ TO VZTÁHNU NA VELIČINY V PSYCHOLOGII, EXTRÉMNI PSYCHOLOGIE.

TED BY SE TAM MOHLI DÁT NORMY NA OBĚ STRANY OD PRŮMĚRU A OZNAČIT TO JAKO NEMOC,

NUŽE ALE JÁ SE BUDU DRŽIT JEN TOHO, ŽE JSOU TO EXTRÉMNÍ HODNOTY.

_S TĚMI NORMAMY JE TO DOST TĚŽKÉ,

JSOU MANIPULATIVNÍ A DISKUTABILNÍ, JAKO VŠECHNO, KOLIK PENĚZ DO ARMÁDY JE NORMÁLNÍ STAB A KOLIK JE JIŽ _PATOLOGICKÝ STAV?===========

MĚLO BY, Z HLEDISKA EVOLUCE A PŘIROZENÉHO VÝBĚRU, PLATIT, ŽE PSYCHOLOGIE, KTEROU MÁ VĚTŠINA LIDÍ, MÁ A MUSÍ MÍT

NĚJAKÝ SMYSL, MUSÍ ZVYŠOVAT ŠANCI NA PŘEŽITÍ,

A POKUD NE, POKUD VY DANÁ PSYCHICKÁ VLASTNOST ZHORŠOVALA ŠANCI NA PŘEŽITÍ, TAK BY SKONČILA V PROPADLIŠTI DĚJIN. TEDY POKUD JE NEBO BY MĚLA BÝT NĚJAKÁ PATOLOGICKÁ ČI EXTRÉMNÍ PSYCHOLOGIE

DŮVODEM

NEÚSPĚCHU JEDINCE

A MĚLO BY TO BÝT GENETICKY PODMÍNĚNÉ,

TAK TAKOVÁTO PATOLOGICKÁ ČI EXTRÉMNÍ PSYCHOLOGIE NA ZÁKLADĚ GENŮ BY MĚLA BÝT VYMÝCENA Z POPULACE JEDNODUŠE TÍM, ŽE SE VYMÝTÍ TYTO GENY._

TEDY PŘIROZENÝ VÝBĚR BY MĚL ZAJISTIT, ŽE NIKDO NEBUDE MÍT PATOLOGICKOU ČI ETRÉMNÍ PSYCHOLOGII,

PROTOŽE TAKOVÝ JEDINEC NEBUDE ÚSPĚŠNÝ.

_A JENOM USPĚŠNÝ JEDINE  SE ROZMNOŽÍ, PŘEDÁ GENY NA DALÍ GENERACI, VYCHOVÁ TU DALŠÍ GENERACI.

_TEDY VŠD BY MĚLO SMĚŘOVAT K TAKOVÉ PSYCHOLOGII KTERÁ JE TA JEDINÁ SPRÁVNÁ, TEDY Z TOHO POHLEDU, ŽE ZVYŠUJE ŠANCI NA PŘEŽITÍ, NE TAK, ŽE BUDOU VŠICHNI UNIVERZÁLNÍ HODNÍ A ZA VŠECH OKOLNOSTÍ, ŽE BUDOU VŠICHNI MAXIMÁLNĚ PRACOVITÍ A TAK DÁLE,

TO UŽ JE DNEŠNÍ TROCHU ZVRHLÁ PŘEDSTAVA,

ALE JÁ SE BAVÍM O TOM, JAKÉ PSYCHICK=É VLASTNOSTI A JEJICH MÍRA JE OPTIMÁLNÍ K PŘEŽITÍ JEDINCE, PŘEDÁNÍ GENŮ, ZAJIŠTĚNÍ DALŠÍ GENACE, PROTOŽE JEDINĚ TAKOVÝ JEDINEC JE ÚSPĚŠNÝ Z PŘÍRODNÉHO POHLEDU.

NICMÉNĚ IKDYŽ BY TO MĚLO VÉST K JEDINÉ SPRÁVNÉ PSYVHOLOGIII KTERÁ NEJVÍCE ZAJIŠTUJE PŘEŽITÍ, TAK TOMU TAK NENÍ.

VEMTE SI PREDÁTORY, PREDÁTOŘIJSOU EXTRÉMNĚ AGRESIVNÍ, Z LIDSKÉHO HLEDISKA SE JEDNÁ O PATOLOGICKOU PSYCHOLOGIE,

ALE ŽIVOTNÍ STRATEGIE PREDÁTORŮ JE MÍT KOŘIST A KOŘIST MÁ TEN, KDO JE AGRESIVNÍ.

TEDY PRO PREDÁTORY JE VÝHODNOU PSYCHOLOGIÍ NĚCO JINÉHO, NEŽ PRO BÝLOŽRAVCE._

PSYCHOLOGIE MŮŽE BÝT I TO, CO JE NĚKDY VÝHODOU A NĚKDY NEVÝHODOU.

PATOLOGIE BY V ZÁSADĚ MĚLA BÝT VŽDY JEN NEVÝHODOU, PROTOŽE NEMOC PŘECE NEMŮŽE BÝT VÝHODNÁ, ALE ONO JE TO SLOŽITĚJŠÍ.

KROM TOHO, ŽE JSOU NĚKTEŘ LIDÉ CITLIVÝ NA STRS A JINÍ MÉNĚ CITLIVÝ, TAK ZDE JSOU KON KRÍTNÍ SITUACE, KTERÉ DOKÁŽÍ VYSTRESOVAT KONKRÉTNÉ

LIDI.

TEDY NUCHYLNOST NA STRES NEMUSÍBÝT UNIVERZÁLNÍ ALE MŮŽE BÝT SELEKTIVNÍ.

====/https://www.typolo.cz/co-stresuje-jednotlive-osobnostni-typy//_

https://www.typolo.cz/co-stresuje-jednotlive-osobnostni-typy/

www.typolo.cz/co-stresuje-jednotlive-osobnostni-typy/

JZ/

Pojďme se podívat, co stresuje jednotlivé osobnostní typy ...

ESTJ – specialista, supervizor

Stresující faktory ESTJ:

• Neschopnost se s druhými dohodnout
• Iracionální chování
• Neschopnost okolí problémy řešit
• Ztráta kontroly
• Příliš dlouhá jednání, které není konkrétní
• Pobyt v emocemi nabitém prostředí
• Cítí vinu za vlastní neschopnost měnit věci, které se mu nelíbí

Projevy stresu ESTJ:
Cítí se v izolaci, nepochopen a podceňován. Ve stresu se mu špatně komunikuje. Pokud je stres trvalejšího charakteru, může se zcela uzavřít do sebe. ESTJ pak může vnímat i drobné a nevýznamné poznámky jako útok na sebe. Zdravotně se stres může projevit bolestmi hlavy, krku nebo ramen z celkového napětí.

ISTJ – inspektor

Stresující faktory ISTJ:

• Neschopnost se s druhými dohodnout
• Převzetí termínů
• Donucení dělat věci, které nedávají smysl
• Časté změny
• Neexistence směru nebo plánu
• Absence předchozích zkušeností, jak situaci řešit
• Příliš mnoho kontaktu s lidmi
• Dlouhé jednání, které není konkrétní

Projevy stresu ISTJ:
V pracovním přetížení může spadnout do "katastrofického režimu", kdy se soustředí na vše, co se může pokazit. Má tendenci k sebeobviňování za věci, které se měly udělat jinak. Ztrácí schopnost vidět věci klidně a konstruktivně. Deprimuje ho budoucnost. Při dlouhotrvajícím stresu situaci ještě více dramatizuje a stává se pesimistický a bojí se budoucnosti.

ISFJ – ochránce

Stresující faktory ISFJ:

• Nutnost řešit mnoho projektů najednou
• Konflikty a kritika
• Absence zpětné vazby
• Práce v prostředí, kde panuje napětí
• Přijetí termínů
• Nutnost řešit věci, které nejsou jasně definovány
• Nutnost neustále jednat jako "odpovědná osoba"
• Dlouhé jednání, které není konkrétní
• Neznámé prostředí a nejistá budoucnost

Projevy stresu ISFJ:
V případě, že se ISFJ dostane do stresu, začíná myslet na to, co vše se může pokazit. Má pocit, že je vše špatně a že není schopen nic udělat správně. V případě trvalého stresu může upadnout do stavu mimo realitu. Přestává vnímat fakta a detaily a vidí pouze hrozné věci a cítí se odsouzen. Zároveň může být podrážděn a pesimistický. Pravděpodobně se bude znepokojovat všemi možnostmi, které mohou nastat.

ESFJ – koordinátor, poskytovatel

Stresující faktory ESFJ:

• Nestrukturované prostředí
• Nutnost dělat věci, které jsou abstraktní
• Práce v prostředí, kde panuje napětí nebo konflikt
• Neočekávaná změna
• Nedostatek času na dokončení úkolu
• Napjaté nebo konfrontační vztahy
• Neočekávaná změna
• Kritika
• Absence důvěry v člověka, s kterým musí spolupracovat
• Pocit přehlížení

Projevy stresu ESFJ:
Při stresu je ESFJ velmi kritický a citlivý. Očekává špatné záměry i tam, kde nejsou. Bojí se nejistoty a soustředí svoji pozornost na lidi, se kterými se cítí bezpečně. Potřebuje si potvrzovat svoji jistotu. Pod stresem jsou schopni najít chybu všem a u všeho. Mohou upadnout do pocitu deprese, pesimismu a ztráty energie. Dlouhodobý stres může způsobit uzavření do sebe a převzetí role "odsouzeného". Zaměřuje se na vady všech okolo.

ESTP – dynamo, podnikatel

Stresující faktory ESTP:

• Tvrdě vynucovaná pravidla
• Nutnost plánovat do daleké budoucnosti
• Pocit ztráty kontroly
• Nutnost řešit úkoly bez jasného zadání a pokynů
• Zahlcení teorií a administrativou
• Nutnost přijímat úkoly a termíny, na které není připraven
• Nutnost se rozhodovat s nedostatkem informací
• Nutnost se přizpůsobovat plánu, který tvořil někdo jiný
• Spolupracovat s lidmi, kteří jsou příliš vážní

Projevy stresu ESTP:
Při stresu má ESTP snahu se pomstít za to, co způsobilo stres. Například tím, že někoho zesměšňuje nebo jím pohrdá. Pokud je stres dlouhodobějšího charakteru, může situaci více dramatizovat a ztratit přirozenou soudnost. Výsledkem pak mohou být hrůzné fantazie o budoucnosti. I malým a bezvýznamným událostem pak může přikládat velký význam.

ISTP – mistr svého oboru

Stresující faktory ISTP:

• Pevná omezení s absencí flexibility
• Manipulace ve vztazích
• Iracionální jednání lidí
• Pobyt v emociálně nabitém prostředí
• Nedostatek času na plnění úkolů
• Teoretické a nekonkrétní úkoly
• Stereotypní práce
• Nedostatečné ohodnocení a nedostatek uznání

Projevy stresu ISTP:
Když se ISTP ocitne ve stresu, tak se může pokusit odpovědět tím, že zaútočí na faktory, které stres způsobují. Může pak úmyslně porušovat předpisy a pravidla. Ve své posedlosti logikou se pak snaží dokázat nesmyslnost stanoveného úkolu. V dlouhodobém stresu se ISTP se může projevovat hodně emotivně. Reaguje přecitlivěle na vztahy s ostatními a často nesprávně interpretuje nevýznamné detaily do přesvědčení.

Stresující faktory ISFP:

• Pevná omezení s absencí flexibility
• Porušování vlastních hlubokých hodnot
• Nedostatek času na plnění úkolů
• Příliš mnoho úkolů a povinností
• Dlouhodobé plánování
• Kritika
• Nedostatek uznání od ostatních
• Pocit, že něco ztrácí (vztah, úkol, atd.)

Projevy stresu ISFP:
ISFP se pod vlivem stresu stává agresivním, neklidným a vzdorovitým. Pokud se stres dále rozvijí, ISFP se může stát sebezničující a přestává respektovat vlastní blaho a zájmy. Snaží se obnovit vzrušení ve svém životě. V dlouhodobém stresu je kritický, může být až krutý vůči ostatním a záměrně vyhledávat chyby a nekompetentnosti. Může mít nutkání vše opravovat ...

ESFP – bavič

Stresující faktory ESFP:

• Prostředí s tvrdě vynucenými pravidly
• Dlouhodobé plánování
• Tlak přijímat závazky a plány
• Kritika nebo konfrontace
• Pocit ztráty kontroly
• Úkoly bez podrobných pokynů a jasného zadání
• Absence praktických zkušeností
• Práce, při které je dotyčný dlouhodobě sám
• Mnoho teorie
• Nutnost dlouho sedět

Projevy stresu ESFP:
Když ESFP prožívá stres, může být z počátku pasivně rezistentní. Může se nudit. Stres se projevuje snahou otravovat lidi, kteří za příčinami stresu stojí. Pod vlivem stresu se emočně ztrácí a působí nezralým dojmem. V případě chronického stresu může ESFP upadat do introvertního stavu. Přestože je ESFP optimistický a přátelský člověk, pod vlivem dlouhodobého stresu začne vidět dramaticky budoucnost, zažívá vize zoufalství a nesprávně si vykládá věci, které vidí horší, než jsou ...

INFP – idealista

Stresující faktory INFP:

• Pevná pravidla a termíny
• Porušení uznávaných hodnot
• Nedostatek času
• Extrémní nároky na čas
• Ztráta času zbytečnostmi
• Nepřímé a neupřímné jednání
• Nemožnost využit vlastní tvořivost
• Příliš velký důraz na detaily
• Kritika nebo konfrontace
• Strach, že by mohl něco ztratit

Projevy stresu INFP:
Při stresu se INFP začíná ztrácet. Cítí se řízen a manipulován ostatními. Snaha se sblížit s ostatními vede k sebeobětování a INFP má zmatek v tom, kdo vlastně je. V dlouhodobém stresu upadá do extravertního myšlení a může se fixovat na problémy a napravování nesprávností. Své destruktivní myšlení může nastavit na kohokoliv, kdo je k dispozici. Má sklony k sarkasmu a cynismu. Osobně však má pocit selhání.

ENFP – aktivista, optimista

Stresující faktory ENFP:

• Tvrdě vynucována pravidla
• Zaměření na opakované a podrobné úkoly
• Nutnost se soustředit na detail
• Příliš velký podíl minulosti
• Nemožnost nebo neschopnost použít intuici
• Obtíže při brainstormingu
• Nedostatek vnějších podnětů
• Potlačení vlastní tvořivosti
• Tlak na dodání projektů dříve, než budou připraveny
• Kritika a konfrontace
• Nedostatek uznání

Projevy stresu ENFP:
ENFP se při stresu cítí odcizen a podveden, je pak podrážděnější a citlivější. Má tendenci zakrývat, co se v něm děje. V dlouhotrvajícím stresu padá do introvertního vnímání, to vede k posedlosti a depresi. Soustředí se na své tělesné pocity a interpretuje je jako znamení vážného onemocnění. Jeho myšlení se stává složité a má pocit, že neexistuje žádná možnost řešení. Ocitá se tak mimo vlastní kontrolu a není schopen řešit priority. Zaměří se pak na méně podstatné činnosti, jako vedení záznamů, úklid stolu apod.

INFJ – poradce

Stresující faktory INFJ:

• Nutnost se soustředit na konkrétní detaily
• Přetížení
• Přerušení rozdělané práce
• Porušení osobních hodnot
• Práce s nekomunikativními lidmi
• Nedostatek uznání či porozumění
• Práce s velkým počtem detailů
• Narušení plánů
• Práce nemá jasně definovaný směr
• Nedostatek harmonie
• Kritika a konflikty
• Neschopnost používat intuici nebo si představit budoucnost
• Soustředění se pouze na přítomnost

Projevy stresu INFJ:
Při stresu se INFJ cítí roztříštěný a ztracený. Stres mu způsobuje bolesti hlavy či nevolnost. Dlouhotrvající stres vede ke sebezničujícím zvykům jako je nadměrná konzumace jídla, nadměrné cvičení, dlouhodobé sledování televize nebo pití alkoholu. Přitom to, co dělá mu nepřináší uspokojení a výše uvedené činnosti provádí spíše roboticky, než-li s nějakým úmyslem. Své chování překlápí stále více do nenávisti a následně se za ni sebeobviňuje. Z vnějšku pak chování INFJ může vypadat nerozumné a iracionální. Někdy se zaměřuje na detaily, což se projevuje posedlostí v čištění a úklidu domácnosti. Intenzivní prožitky pak mohou vést k naprostému vyčerpání.

ENFJ – podporovatel, učitel

Stresující faktory ENFJ:

• Kritické nebo konfrontační prostředí
• Absence uznání
• Nedostatek harmonie
• Neočekávaná změna
• Nedostatečný čas na dokončení práce
• Napjaté vztahy nebo prostředí
• Nutnost dělat stále se opakující úkoly
• Nutnost dělat věci v rozporu s jeho hodnotami
• Nepochopení nebo nedůvěra
• Lidé, kteří neplní své idealizované očekávání

Projevy stresu ENFJ:
Když ENFJ zažívá stres, tak se snaží si chránit svůj pocit pohody. Dlouho v sobě nepříjemné pocity potlačuje, ale po čase to vede k výbuchu emocí a hněvu. Stres se u ENFJ odráží na zdraví a to bolestmi hlavy, napětí v šíji nebo žaludeční problémy. Dlouhodobý stres pak projevuje kritikou ostatních a hledáním chyb a nedostatku kompetencí. Nezřídka se však kritika ostatních může změnit na sebekritiku. Obojí má příčinu ve snaze přijít na důvody svého stresu.

INTJ – architekt

Stresující faktory INTJ:

• Pobyt v prostředí, které neocení jeho dovednosti, vize nebo nápady
• Nedostatek času
• Příliš mnoho šumu a vyrušování
• Spolupráce s lidmi, které považuje za líné, neschopné nebo nevědomé
• Kontrolování příliš mnoha detailů
• Pobyt v neznámé oblasti
• Přílišná koncentrace na současnost
• Nemožnost používat svoji intuici k představě o budoucnosti

Projevy stresu INTJ:
Když je ve stresu, INTJ může cítit obrovský tlak. Pro INTJ to často znamená, že má potlačenou schopnost něco produkovat. Může být ochromen a nebýt schopen přemýšlet o nápadech a možnostech. Se stoupajícím stresem se INTJ stává nepříjemný a sociální interakce jsou stále obtížnější. INTJ je schopen utrácet obrovské množství času bojem s hroznými myšlenkami a pocity bezcennosti. Rozebírá své chyby, nedostatky a slabosti a brzdí si sám pokrok v práci obavou z neúspěchu. V případě dlouhodobého stresu se může dostat do sebe-destruktivního stavu, jako je nadměrné stravování, nadměrné cvičení, alkoholismus nebo nákup hodně zbytečných předmětů.

ENTJ – vůdce

Stresující faktory ENTJ:

• Pobyt v prostředí, které postrádá vizi nebo nápady pro budoucnost
• Spolupráce s neschopnými lidmi
• Špatně řízená změna
• Lenost
• Chce být vůdce, ale je tlačen do pozice následovníka
• Nemožnost realizovat své cíle
• Pocit viny, že je vůči ostatním příliš kritický
• Potřeba se vypořádat se silnými emocemi ostatních
• Nerespektované osobní hodnoty

Projevy stresu ENTJ:
Při stresu může být ENTJ z počátku silně argumentující a bojovný vůči každému, kdo stres způsobuje. ENTJ získává pocit, že ztrácí kontrolu nad projektem a cítí naléhavou potřebu jej dokončit. Pokud stres přetrvává, potřebuje něco udělat. Pouští se pak do špatně zaměřených činností, jako je čištění, počítání nebo kontrola. Může cítit rostoucí pocit selhání a vzrůstající pocit hněvu a frustrace. Pokud se jedná o dlouhotrvající stres, tak se mohou u něho projevit nestandardní emoce nebo dokonce zuřivost a odstup od ostatních, aby nikdo neviděl jeho emoční nestabilitu. Zaměřuje se na své vztahy a může mylně interpretovat drobné a nevýznamné detaily a domnívat se, že jiní ho nenávidí nebo se jim nelíbí.

INTP – logik

Stresující faktory INTP:

• Pobyt v prostředí, kde se cítí řízen ostatními
• Nemůže se okamžitě rozhodovat
• Jednoduché a opakované úkoly
• Spolupráce s lidmi, které považuje za neschopné
• Nedostatek autonomie
• Zodpovědnost za kvalitu práce někoho jiného
• Nedostatek vlastního času
• Pobyt v emočně nabitém prostředí
• Pobyt v místě, kde není jeho odbornost oceněna
• Ostatní zasahují do jeho osobního prostoru
• Absence platných hodnot

Projevy stresu INTP:
Když INTP začne zažívat stres, často se cítí velmi sebekritický a bezmocný. Pokud stres pokračuje, INTP se cítí, jako by se jeho mysl zablokovala a má pocit, že nemá přístup ke všem důležitým informacím. Jeho tvořivost se zastaví a zablokuje racionální myšlení. INTP se může v očekávání selhání stát roztěkaným. Pokud se stane příliš ohromený stresem, může začít odmítat všechna rizika a nezíská důležité zkušenosti a dovednosti, které potřebuje. V případě chronického stresu může mít INTP emocionální výbuchy a stává se velmi nervózní. Jedná nelogicky, neúčinně a soustředí se na nepodstatné detaily.

ENTP – vizionář

Stresující faktory ENTP:

• Prostředí, kde jsou tvrdě vyžadována pravidla
• Nedostatek změn
• Absence vnějších stimulů
• Micromanagement (detailní řízení podřízených)
• Potlačení vlastní tvořivosti
• Spolupráce s nekompetentními lidmi
• Absence vize
• Porušení stanovených zásad
• Přílišné zaměření na detaily

Projevy stresu ENTP:
ENTP je pod vlivem stresu rozrušený a ochromený. Může se cítit nekompetentní a neschopný. Může být ochromen strachem, panikou a úzkostí a ENTP bude cítit potřebu uniknout této situaci. Stres mu může potlačit kreativitu a může se stát apatický. Pod vlivem dlouhodobého stresu začíná mít hypochondrické sklony a obává se vážných onemocnění./

I/E + S/N +T/F + P/J_J/P_

TEY NAPŘÍKLAD

I S P T

I S T P_=TEMPERAMENT, JEDEN Z 16 TEMPERAMENTŮ V MBTI_

JZ

POKUD SE 16 TEMPERAMENTU ZJEDNODUŠUJE/REDUKJE NA ČTYŘI

/

Racionálové (NT)

Racionálům je vlastní touha všechno poznat a pochopit. Jejich myšlení je často abstraktní a podobně jako u idealistů počítá s tím, co by se mohlo stát, protože v jejich kognitivním setu se nachází na dominantní či auxiliární pozici intuice. NT jsou objektivní a pracovití, jejich hojné zastoupení je mezi vědci a ve vysokých manažerských pozicích. Obdivují myšlenky, jednoduchost použití a vysokou funkcionalitu. Mívají vysoké a jasně dané ambice./_ZDE SE IGNORUJE INTROVERZE EXTRAVERZE A SOUČASNĚ SE IN_=OG IG NORUJE _USUZIJÍCÍ/VNÍMAJÍCÍ_

JZ

/

Idealisté (NF)

Idealisté jsou příznační v hledání sebe sama. Jsou nadprůměrně empatičtí, dokáží skvěle uchopit pocity a dále s nimi pracovat, tudíž bývají zdatní v práci s lidmi (například psychologové typu ENFJ anebo advokáti typu INFJ). Pro své okolí a společnost dělají více, než je potřeba. V lidech a jejich činech vidí ty dobré a ostatním často skryté stránky a motivy, občas na úkor objektivity./

OPĚT SE IGNORUJE INTROVRTZE EXTRAVBERZE

STEJNĚ JAKO VNÍMÁNÍ A USUZOVÁNÍ===============

JZ/

Hráči (SP)

Hráči žijí především tím, co je právě tady a teď, takže nekladou příliš důraz na to, co bude. Rychle se přizpůsobují novým prostředím a situacím a stejně rychle se učí novým dovednostem. Na všechno si chtějí sáhnout a stává se, že jsou často impulzivní a dělají věci dřív, než se nad nimi zamyslí. Jsou velmi zruční a mívají velké umělecké nadání./_ZDE JE ZMĚNA, NAJEDNOU SE IGNORUJE MYSLÍCÍ CITÍCÍ

_OVŠEM INTROVERZE A EXTROVERZE SE IGNORUJE U VŠECH ČTYŘECH_

JZ/

Strážci (SJ)

Strážci dohlížejí na běh společnosti, udržují tradice a snaží se ve věcech udržet řád. Na rozdíl od idealistů a racionálů uvažují velmi konkrétně a pracují pouze s tím, co mají k dispozici. Nemají příliš rádi překvapení a vývoj věcí, který nebyl v plánu. Společensky bývají konzervativní a neradi vybočují z davu. Jinými slovy, bývají málo flexibilní a přizpůsobiví. Jsou rádi, pokud mohou někomu pomoci, takže se dá říci, že potřebují být užiteční./

=========== TO J=VŠE SOU TEDY TVRZENÍ Z WIKIPEDIE

KLÁ

KLIK

VĚTI U IDEALISTŮ/V lidech a jejich činech vidí ty dobré a ostatním často skryté stránky a motivy, občas na úkor objektivity.//SEM NEPOCHPIL

_MOŽNÁ NA ÚKOR OBJEKTVITY, JAKOŽE SI KAŽDÉHO IDEALIZUJÍ,

_JÁ ZNÁM SPÍŠE LIDI, KTEŘÍ SI MĚ DÉMONIZUJÍ_PARADOXBĚ TO JSOU HLAVNĚ DÉMONI, KTEŘÍ SI MĚ DÉMONZUJÍ, SEBE VIDĚT NECHTĚJÍ, JAK JINAK

4

_ČTYŘKI SEM NAPSAT NECHTĚL TA JE VEDLE ENTERU_

OBECNĚ PLATÍ, ŽE SI LIDÉ DÉMONIZUJÍ HLAVNĚ INTROVERTY, A JÁ JSEM INTROVERT,

TO DÉMONIZOVÁNÍ INTROVERTŮ JE VŠAK TĚŽCE IRACIONÁLNÍ============I JÁ SI LIDI KOLEM SEBE NĚKDY DÉMONIZUJU, ALE NEDĚLÁM TO TAK HLOUPĚ, ABYCH DÉMONZOVAL AUTOMAZEM VŠECHNY INTROVERTY.

RESPEKTIVE KDYŽ SEM INTROVERT, TAK BYCH SI DÉMONIZOVAL SPÍŠE EXTROVETY.

TEDY EXTROVERTI NA MĚ PŮSOBÍ HŮŘE, NEŽ INTROVERTI, PROTOŽE JIM MÉNĚ ROZUMÍM.

EXTROVERTI TO MAJÍ OBRÁCENÉ, DÉMONIZUJÍ SI INTROVERTY, KTERÝM MÉNĚ ROZUMÍ.

_TAKÉ SI MOHU IRACIONÁLNĚ_DÉMONIZOVAT NĚKOHO/PŘÍLIŠ MNOHO LIDÍ

ALE NECĚLÁM TO TAK HLOUPĚ, JAK SI NĚKTEŘÍ AUTOMATICKY DÉMONZUJÍ VŠECHNY INTROVERTY

/

IP=FLEGMATIK

IJ=MELANCHOLIK

EP=SANGVINIK

EJ=CHOLERIK/

NEPÍŠE MI TO MEZERU JAK VIDÍM V NÁZVU ČLÁNKU

NUŽE

V MBTI

MOHU O NO

J JUDGING _USUZIVÁNÍ

CHÁPAT JAKO LABILNOST,

COŽ MÁ ZA ZÁSLEDEK ÚZKOSTLIVOST -POTITIVNÍ

ALE TAKÉ

VELKÉ NERVOVÉ VYPĚTÍ -NEGATIVNÍ

_V PŘÍPAGĚ P VNÍMÁNÍ

TO NOHOU CHÁPAT JAKO STABILITU,

TEDY

_LEHKOMYSLNOST -NEGATIVNÍ

SCHPNOST SE NEZBLÁZNIT, ZACHOVAT SI CHLADNOU HLAVU, NEPŘEHÁNĚT TO S PEČLIVOSTI/PRACOVITOSTÍ-POZITIVNÍ

_V MBTI JE PAK TAKÉ ROZMĚR INTROVERZE EXTRAVERZE, KTRÝ JE VŠAK V JYPOKRATOVŽCH TEMPERAMENTECH TAKÉ

_KDY MOHOU SOUČASNBĚ ŘÍCI, ŽE EXTRIVERZE TROŠKU PŘISPÍVÁ K_SCHOPNOSTI PŘEKONAT STRES

ZACHOVAT SI CHLADNOU HLAVU,

A_

INTROVERZE NAOPAK MŮŽE TROŠK PŘISPÍVAT K VYSTRESOVANOSTI,

KDY ALE HLAVNÍ SLOVO BUDE MÍT_

STABULITA LABILITA=======================KLIKROVNITKA_

TEDY_

IP=FLEGMATIK

IJ=MELANCHOLIK

EP=SANGVINIK

EJ=CHOLERIK

_TO JE VŠE

/TEMPERAMENT/ MBTI_

JZ

MBTI MODEL ROZLIŠUJE DIKONCE 16 TEMPERAMENTŮ, NICMÉNĚ JEDNÉ SE VLASTNĚ O 4_PARAMETRY, KTERÉ MOHOU NABÍZET

DVOU KRAJNÍVHJ HODNOT_

ČÍMŽ VZNIKÁ PRONÁ

SIBENÍM PRÁVĚ ĚCH 16 TEMPERAMENTŮ

JAKOŽTO

2X2X2X2

NICMÉNĚ

ZJEDNODUŠUJE SE _NA

ČASTO NA

4/

Typologie vycházející z MBTI

V návaznosti na Jungovu teorii vznikl během II. světové války osobnostní dotazník MBTI (Myers-Briggs Type Indicator). Jeho autorkami jsou Američanky Katharine Cook Briggs a její dcera Isabel Briggs Myers. Na bázi MBTI David Kiersey zkonstruoval typologii osobností dle dominantních vlastností a temperamentů. Temperament zde souvisí s ústřední, dominantní potřebou člověka:

• Hráči hledající rozruch (méně než 40 % v populaci)
• Strážci hledající bezpečí (méně než 40 % v populaci)
• Racionálové hledající znalosti (více než 10 % v populaci)
• Idealisté hledající identitu (více než 10 % v populaci)/JZ

https://cs.wikipedia.org/wiki/Temperament

cs.wikipedia.org/wiki/TemperamentŠD

JZ NICMÉNĚ POJDME NA VŠECH 16

COŽ STEJN BUDE POTŘEBA K VYSVĚTLENÍ TĚCH 4

/https://cs.wikipedia.org/wiki/MBTI/_

https://cs.wikipedia.org/wiki/MBTI

cs.wikipedia.org/wiki/MBTIKLIKEMJZ

/

Myers-Briggs Type Indicator (MBTI) je alternativní osobnostní test navržený pro určení osobnostních typů, který však nestojí na vědeckém základě a jeho užitečnost není podložena výzkumnými daty^{[1][2][3][4][5]}. Zaměřuje se na to, jak různí lidé vnímají svět a činí svá rozhodnutí. Od března 2020 (začátek pandemie covidu-19) nabírá MBTI celosvětově na popularitě. Zájem o MBTI stále kontinuálně roste.^{[6][k srpnu 2021]}/ANO, NENÍ DOKONALÝ, ALE JAK SE ŘÍKÁ, NA KAŽDÉM ŠPROCHU _PRAVDY TROCHU/JE PRAVDY TROCHU

_NUTNO ALE ODLIŠIT PŘIRIZENÝ TEMPERAMENT ČLOVĚKA OD TOHO, JAK SE ČLOVĚK PROJEVJE KVŮLI SILNÉMU STRESU A TRAUMATU, KTERÉ ZAŽIL

JZ/Katharine Cook Briggsová a její dcera Isabel Briggsová Myersová vytvořily test během druhé světové války po studiu práce Carla G. Junga a jeho knihy Psychologické typy, z níž je test odvozen. Do určité míry se však liší. MBTI je často využíván v oblastech pedagogiky, při osobních pohovorech a výběru zaměstnanců, v manželských poradnách a pro osobní vývoj (osobnostní rozvoj). Robert Kaplan a Dennis Saccuzzo vyslovili k MBTI následující tezi: "Základní předpoklad MBTI je, že všichni mají své vlastní specifické preference skryté ve způsobu vykládání svých zkušeností, přičemž tyto preference jsou základem našich zájmů, potřeb, hodnot a motivací."/JZ

/Test však bývá opakovaně terčem kritiky, a to zejména z důvodu nízké reliability^[5] (přesnosti měření), validity^[1][2] i nízké metodologické úrovně podporujících výzkumných studií^[4], jeho použití v diagnostice není založeno na vědeckém základě. Podle reprezentativního průzkumu J. Norcrosse mezi americkými psychology a psychiatry jde o spíše zdiskreditovanou metodu^[3]./

NUŽE V=DVA NEDOSTATKY NA ÚVOD

_U ČTYŘECH VELIČIN SE PŘEDPOKLÁDÁ, ŽE JE ČLOVĚK JEDNÍM NEBO RUHÝM POLEM

A TO DÁVÁ 2NAČTVRTOU

_TEDY 16 TEMPERAMENTŮ,

VE ZKUTEČNOSTI ČLOVĚK _V JEDNÉ NEBO KLIDNĚ I VŠECH BELIČINÁCH NEMUSÍ BÝT VYHRSNĚN_DALŠÍ VĚC PAK JE ŽE TEST NENÍ TEST ALE DOTAZNÍK,

TEDY ČLOVĚK SI TAM NAKLIKÁ TO, ČÍM CHCE BÝT, A NÉ TO, ČÍM, JE,

COŽ JE PROBLÉM.JZ

/

Vnímání okolního prostředí

• Extroverze: Extroverti žijí okolním světem, rádi mluví a vyjadřují své pocity. Ke spokojenému vedení svého života potřebují kontakt s ostatními, a zpravidla s větším množstvím lidí. Někteří bývají podráždění již po několikadenní izolaci od společnosti. Společenský život jim dodává energii a ve společnosti se cítí uvolněně.
• Introverze: Introverti žijí svým vlastním vnitřním světem. Raději mlčí a přemýšlí, než aby se vyjadřovali. Soustředí se na maličkosti i myšlenky či pocity ostatních a jsou přemýšliví. Společnost zpravidla nevyhledávají, přičemž mnohdy do ní bývají nuceni okolím a není to pro ně příjemné. Než něco řeknou, v hlavě si to několikrát promyslí. Samota jim dodává energii a vystačí si s hrstkou dobrých kamarádů./JZ

JZ

/

ískávání informací

• Smysly: Smysloví lidé žijí přítomností, takže je zajímá zejména vše, co je právě tady a teď, tj. nikoliv to, co by mohlo být. Věci vnímají přes svých pět smyslů, tudíž je pro ně důležité to, co například vidí, slyší anebo cítí. V porovnání s intuitivními lidmi mají své smysly "natrénované," takže bývají zručnější, mívají lepší životosprávu i rádi sportují, a to právě díky využívání svých smyslů.
• Intuice (Vhled): Intuitivní lidé žijí budoucností, pročež je zajímá především vše, co bude anebo co by mohlo být. Mívají lepší představivost, která se odráží v jejich myšlenkách, zkušenostech a zobecněných praxích (teoriích). Rádi zkoumají věci do hloubky, protože je zajímá, co, proč a jak se děje. Upřednostňují zejména teoretickou činnost před činností praktickou, v nejvyhrocenější formě, kdy úplně převažuje intuitivní (vhledový) přístup k získávání informací nad smyslovým, a sice kvůli nevyužívání smyslů/

_EXTRVERTŮ JE VÍCE, NEŽ INTRONERTŮ.

STEJNĚ TAK SENSING JE VÍCE NEŽ INTUI TION N

JZ

ZHD

/

Zpracování informací

• Myšlení: Lidé s převahou myšlení upřednostňují údaje, čísla a skutečnosti před pocity ostatních lidí. Bývají často|občas neústupní a neohleduplní k ostatním. Jejich přístup k řešení problémů spočívá ve vyhodnocování dat a faktů, přičemž objektivně vyberou tu nejlogičtější a nejsprávnější možnost, často|občas bez ohledu na dopad na pocity ostatních lidí. Lze pozorovat synergie s intuicí.
• Cítění: Lidé s převahou cítění mnohdy fakta a data opomíjejí a jednají takovým zpusobem, aby se ostatní lidé cítili co nejlépe. Raději vyberou morální možnost, která krátkodobě přivede ostatním dobrou náladu, než aby vybrali objektivně správnou možnost, která bude dlouhodobě funkční. Dělají kompromisy a dohody. Jsou empatičtí a rádi dělají ostatním radost./JZ
• LIDÉ TYPU CÍTĚNÍ NEJSIU VHODNÍ _K PODNÍKÁNÍ
• KDYBY TITO LIDÉ PODNIKLI, TAK PRODĚLAJÍ I GATĚ
• KROM JEJICH NAIVITY
• A PŘÍDNÉMU NAPLENÍ SE NA PODVODNÍKA
• SI MOHOU STANOVOVAT PŘÍLIŠ NÍZKÉ MARŽE
• A TAKÉ MAJÍ TENDENCI MYSLET SPÍŠE NA TO,
• ABY UDĚLALI LIDEM RADOST,_
• NEŽ ABY SI VYDĚLALI.

PODNIKATEL MUSÍ NĚCO, NA ČEM SE NEDÁ VYDĚLAT, PROSTĚ NEDĚLAT.

_V RÁMCI VLASTNÍHO PUDU SEBEZÁCHOVY, BEZ OHLEDU NA TO, ZDALI TO NĚKOMU BUDE CHYBĚT.

============JE NEVHODNÉ, ABY CÍTÍCÍ LID PODNIKALI, KDYŽ PODNIKAJÍ, TAK TO DOPADNE ŠPATNĚ.

NICMÉNĚ JE NUTNÉ UPOZORNIT, ŽE V TESTU SI SPOUSTA LIDÍ NAKLIKÁ TO, CO SI TAM PROSTĚ CHCE CHCOU NAKLIKAT,

CHTĚJÍ NAKLIKAT.

POKUD SI TAM NAKLIKAJÍ TO, CO SI TAM CHTĚJÍ NAKLIKAT, TAK TYTO DOPORUČRNÍ,

PAK JIŽ,

LOGICKY,

NEPLATÍ.

_/

Životní styl

• Usuzování: Usuzující lidé jsou rodilí plánovači, takže vždy postupují dle svého plánu, ať pouze s vizualizací, nebo jen v mozku. Jsou uspořádaní, inklinují k postupným řešením a dokáží záležitosti dotáhnout až do konce, a to poměrně rychle. Před nerutinní akcí (například odlet k moři) si vždy přichystají plán, třeba i s časovou osnovou, a dle něj postupují. Vše řeší dopředu, pročež letenku koupí a hotel zarezervují s (velkou) časovou rezervou.
• Vnímání: Vnímaví lidé zpravidla neplánují a řeší věci tak, jak přijdou. Často záležitosti odkládají až do poslední chvíle, kdy je teprve začínají řešit. Nejlépe se jim daří pod tlakem, tj. ideálně v časové tísni. Někteří dokonce pracují pouze pod (časovým) tlakem, takže pokud jim je dána volnost, pravděpodobně nastane odkládání (prokrastinace) až do doby, kdy nebývá dostatek času. Jsou neuspořádaní, ale cítí se, že mají ve všem pořádek. Oproti usuzujícím lidem si třeba koupí last minute (na poslední chvíli) letenku a z ničeho nic si udělají výlet./ZSN_ ZDH_

_TATO POSLEDNÍ DVOJICE MEZI USUTUJÍCÍ A VNÍMAJÍCÍ JE TO, CO NA MBTI TEORII TEMPERAMENTU CHÁPU NEJMÉNĚ_PODLE TOHO CO BYLO POPSÁNO

BYHC ŘEKL ŽE SI USUTUJÍÍ KOUPÍ ZÁJEZD,

TEDY MÁ HODEL JIŽ PŘIPRAVEN PŘD ODJEZDEM, ZATÍMTO_VNÍMAJÍCÍ, PROSTĚ ODJEDE AUTEM K MOŘI A SPOLÉHÁ SE, ŽE TAM NĚJAKÝ VOLNÝ POKU J BUDE_

COŽ NY MOHLO BÝT VELKÉ RISKOVÁNÍ, V KONČINÁÍCH NEBEZPEČNÝCH ČI VELMI CHLADNÝCH,

ALE KLASIKA U MOŘ VYHŘÁTÉHO, TAM SE DÁ VLASSTNĚ SPÁT NA PLÁŽI, KDYŽ BY NEBYLO MÍSTO V HOTELU

CO SE TÝČE PRÁCE

_ŘEKL BYCH ŽE ONEN USUZUJÍCÍ TYP JE VE STRESU,

NEUSTÁLE MYSKÁÍ NA TO, CO BY BYLO KDYBY,

A K PRÁCI A PRACOVITOSTI JEJ ŽENE VLASTNĚ TA PŘEDSTAVA A STRACH Z TOHO, CO MŮŽE PŘIJÍT.

NAPROTI TOMU VNÍMAJÍCÍ ČLOVĚK JE BEZSTAROSTNÝ A TA BEZSTAROSTNOST PAK VEDE K TOMU, ŽE NEPRACUJE,

A POTŘEBUJE ČASOVÝ LIMIT,

ABY VŮBECZAČAL PRACOVT, ALE U TAK ŽAČNE PRACOVAT TEPRVE, JAKMILE SE BLÍŽÍ TERMÍN, PROTŽE TO JE VLASTNĚ ZDROJ STRESU.

_USUZUJÍCÍ VŠAK MYSLÍ DLOUHO DO PŘEDU, ČÍMŽ SE STRESUJE A STRESEM NUTÍ K PRÍCI

I BEZ ČASOVÉHO LIMITU A TERMÍNU

_Z HLEDISKA PRACOVITOSTI JSOU TEDY LEPŠÍ USUZUJÍCÍ LIDÉ,

ALE VNÍMAJÍCÍ LIDÍ JSOU DOBŘÍ TAM, KDE USUZUJÍCÍ SELHÁVAJÍ

KVŮLI EXTRÉMNÍMU NÁVALU STRESU, KTERÝ VLASTNĚ PAK UŽ NEZVLÁDNOU

_USUZUJÍCÍ LIDÉ PAK MOHOU BÝT NERVNÍ, LOGICKY, KDO JE VE STRSU, TAK TO MŮŽE BÝT ZA NÁSLEDEK, ŽE JE POTOM NERVNÍ,_

TEDY Z HLEDISKA MEZILIDSKÝCH VZTAHŮ BUDOU PŘÍJEMNĚJŠÍ LIDÉ BEZSTAROSTNÍ,

A TO BEZ OHLEDU NA TO, KDO MÁ VĚTŠÍ SRDVE_=SRDCE==============

MOHL BYCGH TO TEDY CHÁPAT TAK, ŽE USUZUJÍCÍ LIDÉ JSOU SADNO VYSTRESOVANÍ,

A STRES JE PAK VEDE I K TÉ PRACOVITOSTI

NAPROTI OMU VNÍMAJÍCÍ LIDÉ SE TOLIK NEBOJÍ O SVÉ PRACOVNÍ MÍSTO, ANI KATSTROFU, KTEROU BY MOHLI ZPŮSOBIT, JSOU BEZSTAROSTNÍ,

COŽ JE DÁNO TÍM, ŽE JSOU MÉNĚ NÁCHYLNÍ NA STRS,

NICMÉNĚ PROKLASTICE NEVZNÍKÁ BEZDŮVODNÝCM

NEBO NEVZNIKÁ

JEN BEZDŮVODNÝM

ODKLÁDÁNÍM VĚCÍ

_KDY VNÍMAJÍÍ ČLOVĚK SI ŘEKNE, TOHLE MOHU UDĚLAT POZDĚJI,

ALE VZNIKÁ TAKÉ PRÁVĚ Z TOHO STRRESU,4TEDY NĚKDO MÁ SRACH NĚCO UDĚLAT, MÁ STRAHC SE T_=DO

NĚČEHO PUSTIT,

MÁ STRAK ŽE NĚCO POKAZÍ,

A TÍ VZNIKÁ PROKLASTICE, TEDY VĚČNÉ ODKLÁDÁNÍ,

ALE ODKLÁDÁNÍ ZE STRAVU SE DO TOHO PUSTIT, NIKOLIV Z BEZSTAROSTNOSTI_JENKLÁV

JZ/

/ZDH_EXTROVERZE A INTRVERZE NEBUDU KOMENTOVAT, TO JE ZNÁMÁ UKECANOST NEBO NAOPAK MLČENLIVOST

_

TO DRUHÉ BYCH ŘEKL, ŽE S JE VÍCE ZAMĚŘENO NA MANUÁLNÍ PRÁCI NEBO I JAKO HRÁČ NA HUDEBNÍ NÁSTROJ TŘEBA, ZATÍMCO _N

UNTUITION BY MĚL BÝT VÍCE ZAMĚŘEN V UVOZIVKÁVJ NA PRÁCI HLAVOU====TEORETICKY JE TEDY N VÍCE NEŽ S,

IKDYŽ LIDÉ N MOHOU BÝT VELMI NEPRAKIČTÍ, A NAVÍC DNESKA UŽ NEPLATÍ, ŽE LIDÉ PACUJÍCÁ HLAVOU MAJÍ AUTMATICKY VYŠŠÍ PLAT VÝDĚLEK MZDU,

_COŽ KDYSI DÁVNO SPOLEHLIVĚ PLATILO, ALE DNESKA UŽ TO TAK UPLNĚ_/VŽDY

PLATIT NEMUSÍ

_T DÁVÁ LEPŠÍ _ZAMĚŘENÍ NA VĚCIM TECHNIKU, ALE TAKÉ EKONOMKU A PODNIKÁNÍ

ZATÍMCO F DÁVÁ LEPŠÍ ZAMĚŘENÍ NA PRÁCI S LIDMI_

ČLOVĚK F BY MĚL BÝT VĚTŠÍ SRDCE

IKDYŽ

_NEPŘÍJEMNÁ MŮŽE BÝT ČLOVĚK NEJENOM CHLADNOKREVNÝ, ALE TAKÉ NÁLADOVITÝ, VYSTRESOVANÝ

VYSTRESOVANÝ ČLOVĚK MŮŽE BÝT NERVOZNÍ, NĚKDY

=============================================R PŘ

_USUZUJÍCÍ LIDÉ BYCH PAK NAZVAL LIDMI VYSTRESOVANÝMI A ÚZKOTLIVÝMI

VNÍMAJÍCÍ LIDI BYCH PAK NAZVAL JAKO LIDI_BEZ STRESU,

COŽ ZNAMENÁ, ŽE JSOU LEHKOVÁŽNÍ, ALE NA DRUHÉ STRANĚ DOKÁŽÍ ZACHOVAT CHLADNOU HLAVU TEHDY, KDYŽ JE TO POTŘEBA==================KDYBYCH TO PŽIROVAL K HXYPOKRATOVÝM TEMPERMEBTŮM, TAK LEHKOVÁŽNÝ JE SANGVINIK A TO BY BYL TÍMPÁDEM VNÍMAJÍCÍ P

V SYSTÉMU MBTI

_NAOPAK CHOLERIK

JE TYPICKÝ USUZUJÍCÍ

TEDY VYSTRESOVANÝ ČLOVĚK, ČLOVĚK PRACUJÍCÍ _PRACOVITÝ

_CHOLERIK MŮŽE BÝT AŽ PŘEHNANĚ PRACOVITÝ,

COŽ NA POZADÍ MŮŽE BÝT STRES CHOLERIKA, TEDY CHOLERIK MÁ POCIT ŽE KDYŽ NEBUDE VŠE DOKONALÉ, TAK SE ZHROUTÍ SVĚT NEBO SE STANE NEŠTĚSTÍ_

NEVÝHODOU CHOLERIKA JE, ŽE NEDOKÁŽE _ZACHOVAT CHLADNOU HLAVU,

ZATÍMCO NAOPAK SANGVINIK ANO,

SANGVINIK NAOPAK NEDOKÁŽE MYSLET NA TO, CO PŘIJDE

ZBYLÉ DVA HYPOKRATIVI TEMPERAMENTY PAK BUDOU NĚCO MEZI, TEDY NĚCO MEZI USUZUJÍCÍM A VNÍMAJICÍM, TEDY NĚCO MEZI VYSTRESOVANÝM A LEHKVÁŽNÝM BEZE STRESU

_STRES_JE NEGATIVNÍ,

ALE LIDÍ ZCELA BEZE STRESU JSOUBLEHKOVÁŽNÍ

ASI BYCH JE ROZDĚLOVAL PODLE TŘECH PILÍŘŮ

1._TĚLESNÉ DISPOZICE_TO MŮŽE BÝT SÍLA_COŽ SE ZASE DÁ DĚLIT TŘEBA NA SÍLUV RUKÁCH A V NOHÁCH,

PAK TAKÉ TO MŮŽE BÝT FYZICKÁ VYTRVALOST,

ALE TAKÉ,

TEORETICKY

FYZICKÉ ROZMĚRY, KDYBYCH POTŘEBOVAL NĚKOHO, KDO PROZKOUMÁ STÍSTĚNÉ PROSTORY A TAK

2._MYSL ČLOVĚKA, COŽ ZASE MOHU DĚLIT, NA INTELEKT, PAMĚT, ALE PAK NEVÝKONOVĚ TEMPERAMENT

_A CHARAKTER ČLOVĚKA_

_NAKONECPAK TAKÉ VZDĚLÁNÍ_A ZÍSKANÉ ZKUŠENOSTI, COŽ JE SPECIFICKÁ ČÁST LIDSK MYSLI_

PODLE TOHO VŠEHO BYCH SI PAK URČIL, KDO SE NA TO VLASTNĚ HODÍ N=A NEHODÍ, NA KTEROU PRÁXÁ

_=

_=_

_V PŘÍPADĚ CHYBĚJÍCÍHO VZDĚLÁNÍ, NENÍ PROBÉM DOZV DOVZDĚLAT PRACOVNÍKA

PROŠKOLIK PRACOVNÍKA

ALE V PŘÍPADĚ NEVHODNÉHO CHARAKTRU, TEMPERMENTU, TALENTU, ČÍ NEDOSTATEČNÉ INTELIGEE, JE TO NĚCO, CO NELZE ŽÁDNÝM ZPŮSOBEM DOPLNIT_JE TŘEB SI TAKÉ PEČLIVĚ VYBÍRAT, KOHO POŠLU NA ŠKOLENÍ, PROTŽ KDYŽ NĚKDI NEMÁ TALENT, INTELEKT,

ČI NEMÁ TRPĚLIVOST SE VZDĚLÁVACÍM PROCSEM, TAK JE TO ZBYTEČNÉ_IKDYŽ TA _TRPĚLIVOST SE DÁ ZA ZVÝŠENÝCH ČASOVÝCH NÁROKŮ PŘEKONAT, ALE INTELEKT NEBO CHYBĚJIVÍ TALENT SE NEDAJÍ PŘEKONAT NIKDY_POMOCÍ SPECIÁLNÍCH POMŮCEK BY BYLO MOŽNO PŘEKONAT PAMĚT, TO NEZNAMENÁ MNEMOTECHNICKÉ PMŮCKY, ALE VYMYSLEZT PRACOVNÍ POSPUM POSTUP4TAK, ABY BYLO MOŽNÉ PROVÁDĚL T SLOŽITOI ČINOST I S NEDOSTATKEM PAMĚTI

TĚLO I DUŠI, MYŠLENO TEDA, NE _VE SMYSLU

NEHMOTNÉ DUŠE,

ČI DUŠE POSMRTNÉ, ALE TAK _,ŽE MÁ ČLOVĚK MYSL.

MÁ TĚLO A MYSL._

TĚLO MÁ SVOJI VÝKONOVOU ČÁST, JAKO SVALY, A PO TOM TAKÉ ČÁST NEVÝKONOVOU, JAKO BRADA, NOS, CO NEOVLIVNUJE VÝKON TĚLA, ALE TO TĚLO JE TÍM CHAAKTERISTICKÉ.

POSUV

STEJNĚ TAK JE I LIDSKÁ MYSL, TEDY MÁ DVĚ ČÁSTI, VÝKONOVOU A NEVÝKONOU, STEJNĚ JAKO TĚLO.

VÝKONOVÁ ČÁST MYSLI, ŽE INTELEKT, PAMĚT, NEBO TALENT.

TALENT MŮŽE BÝT VELMI SPECIFICKÝ A ÚZCE ZAMĚŘENÝ, JAKO TŘEBA HUDEBNÍ TALENT.

Z PRINCIPU JE TO ALE STÁLE VÝKONOVÁ ČÁST NAŠÍ MYSLI, TEDA TA, KTERÁ NÁM DÁVÁ

NĚJAKÉ SCHONOSTI.

A PAK JE ČÁST MYSLI, KTERÁ NÁM NEDÁVÁ SIC ŽÁDNÝ VÝKON, ALE PŘESTO JI MÁME, JE TO TA ČÁST, KTERÁ NÁS NĚJAKÝ ZPŮSOBEM CHARAKTERIZUJE.

CHARAKTERIZUJE NÁS/TEMPERAMENT/_ALE TAKÉ CHAAKTER_=_CHARAKTER

/

Typologie Ernsta Kretschmer/JZ

/

ychází ze vztahu mezi tělesnou konstitucí a temperamentem, navazujíce na Hippokratovu konstituční typologii. Podle určitých rysů těla vypracoval německý psychiatr

Z POČETNÍHO POMĚRU, KTERÝ JE VE PROSPĚCH INTROVERTŮ,

TŘI EXTROVERTI NA JEDNOHO INTROVERTA,

VYPLÝVÁ,

ŽE KDYŽ BY SE MÁLOPOČETNÝ ROZDKURVA TEN EBIL T FURT HUČÍ, NEMLHU SE SOUSTŘEDIT NA TO, CO PÍŠU

MALOPOČETMÝ ROČNÍK ROZDĚLIL NA DVĚ TŘÍDY, TAK TE N INTRIVERTNÍ TŘÍDA BUDE TŘIKRÍÁT MENŠÍ.

DALŠÍ HUČENÍ A TED JEŠTĚ TELEVIZE K TOMU

_POKUD BY V NĚJAKÉ ŠKOLE BYL Y ČTYŘI TŘÍDY V ROČNÍKU, TAK BY SE DALA ROZDĚLIT,

TAK BY SE TO DALO ROZDĚLIT, JAKO TŘI TŘÍDY EXTROVERTŮ A JEDINÁ TŘÍDA INTROVERTŮ.=====================

INTROVERTŮM NA JEDNÉ STRANĚ VYHOVUJE MENŠÍ KOLEKTIV,

TAKŽE TŘÍ DA INTROVERTŮ BYL MĚLA BÝT MENŠÍ, ALE NA DRUHÉ STRANĚ, MOJE OSOBNÍ ZKUŠENOST A POSTOJ VE ŠKOLE BYL TEN, ŽE SEM CHTĚL NAOPAK, CO NEJVÍCE ŽÁKŮ VE TŘÍDĚ, PŘESTOŽE JSEM INTROVERT, PROTOŽE JSEM CHTĚL, ABY SE UŘVANÁ UKŘIČENÁ UČITELKA VÍCE UNAVILA VYSOKÁM POČTEM ŽÁKŮ, PŘÍPADNĚ, ABY KŘIČELA NA JINÉHO ŽÁKA, NEŽ NA MĚ, A BYLA MENŠÍ PRAVDĚPODOBNOST, ŽE BUDE KŘIČET ZROVNA NA MĚ. PROTO SEMM SI, AČ JAKO INTROVERT, PŘÁL NAOPAK ZVĚTŠIT POČET ŽÁKŮ VE TŘÍDĚ.