/
Předmětem studia psychologie osobnosti je člověk a jeho osobnost. Jedna z řady definic říká, že osobnost je souhrn intelektu, který v sobě zahrnuje vrozené dispozice (temperament...), získané dispozice (morálka, postoje...) a specifické projevy (např. jednání).
Na osobnost můžeme nahlížet z pohledu psychické individuality jedince (zde mluvíme spíše o osobitosti). V této perspektivě lze lapidárně shrnout, že osobnost je prostě to, co způsobuje individuální rozdíly mezi jedinci. Osobnost však můžeme zkoumat také z pohledu architektury celé psychiky, struktury a uspořádání jednotlivých částí.
Kromě struktury a uspořádání psychiky je pro psychologii osobnosti rovněž zajímavé, jak osobnost "funguje". Psychologie osobnosti se snaží proniknout do pozadí viditelných projevů, jak například temperament ovlivňuje svědomí či politickou preferenci jedince, nebo jak intelekt ovlivňuje emociální inteligenci. Osobnost je komplexní fenomén, který má určité vnitřní složky, mezi nimiž probíhá interakce. Výsledkem je dynamika, přičemž za nejdynamičtější pojem můžeme považovat motivaci (na základě té člověk jedná).
Nejvyšším cílem psychologie osobnosti je pochopit, objasnit, predikovat a následně regulovat osobnostní procesy a projevy (Cakirpaloglu, 2012)./OTEC SI ŠEPTÝ PRO SEBE
NĚCO TY KURVO
RVNÍSLOVO NEBYO ROZUMĚT, KURVA, PROČ JÁ V TOMTO MUSÍM ŽÍTM TO JE KAŽDÝ DEN_
NO NICALE TO EM NEPATŘÍ_
TO SEM NEPATŘÍ
JE TO MIMO TÉMAzačp+1dhotoo