Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
https://cs.wikipedia.org/wiki/Neurov%C4%9Bda
jz Neurověda, častěji neurovědy je vědecký obor studující nervovou soustavu.[1] Tradičně se považuje za disciplínu biologie, dnes je to ale mezioborová věda propojující obory jako chemie, informatika, inženýrství, matematika, lékařství, filosofie, fyzika a psychologie. Někdy se s pojmem neurověda zaměňuje pojem neurobiologie, ale ta se zabývá pouze biologií nervové soustavy, přičemž první pojem označuje její komplexní studium.
jz
/Studium nervového systému se datuje až do Starověkého Egypta. Důkazy o trepanaci, chirurgickém zákroku spočívajícím v proražení lebky s účelem vyléčení bolestí hlavy nebo duševních poruch, se objevují v neolitu. Rukopisy z roku 1700 př. n. l. ukazují, že Egypťané měli základní vědomosti o příznacích poškození mozku./_konec citace z wiki, a pokračoval bych, o několik tisíc let později
_lidé evropy neznali poškození mozku a každý byl automaticky posedlý dáblem-zdá se, že se čas točí v kruhu, každé vědění časem upadne a vracíme se opět na začátek
-n/V Egyptě se od období pozdní Střední říše mozek odstraňoval z těla při mumifikaci. Tehdy věřili, že zdrojem inteligence a vědomí je srdce a mozek je jen jakousi "výplní lebky". Tento názor později napadl Hippokratés, který věřil, že mozek je nejen spojený s pocity – protože orgány jako oči, uši a jazyk jsou umístěny blízko mozku –, ale i s inteligencí. Platón také tvrdil, že v mozku je umístěna racionální část duše.[3] Na druhou stranu Aristotelés věřil, že centrem inteligence je srdce a mozek slouží ke chlazení krve. Tento názor byl všeobecně sdílen až do doby Galéna, následovníka Hippokrata a lékaře gladiátorů, který zpozoroval, že jeho pacienti se zraněním mozku ztrácí psychické schopnosti./n-
nuže sem ty egyptany přechválil, ale možná že během dlouhé éry egypta ten egypt upadl no sakra mi to vystřeluje něco z pravého okraje obrazobky a obtěžuje mě to
_k tomu srdci, no
dodnes se říká, roozhodovat se srdcem a tak podobně,
srdce je splato s lidskými emocemi, ale jenom tak, že se při emocích rozbuší, ale samotným srdcem nic neprožíváme, srdce prostě jen buší podle toho jaké dostane signály povely z nervůjz
/Hippokratés, který věřil, že mozek je nejen spojený s pocity – protože orgány jako oči, uši a jazyk jsou umístěny blízko mozku –, ale i s inteligencí./ ano, mozek je spojen s pocity,
ale smyslové orgány jsou spojené s vjemy a né pocity, s pocity mohou být spojené až ty vjemy_tento staro věký staro řecký lékař byl neskutečně pokrokovýjz
_/Platón také tvrdil, že v mozku je umístěna racionální část duše./Nuže dodnes se říká rozhodovat se hlavou a nebo rozhodovat se srdcem, ve smyslu, že mozek je ta racionální část duše a srdce citová část duše, což ale ale omyl, sice se to tak dodnes používá, ale je to nesmysl, Mozek je sídlem také pocitů emocí a iracionální části _duše,
mozek je sídlem rozumu
nejenom rozumu
a také
ale také
nerozumu hlouposti blbosti================================================================tedy mozek je sídlem načí mysli, toho, hak myslíme, což není jen rozum, ale také hloupost a blbost, a také úchylárny a všechno negativní, tedy mozek není to, co nás ničí lepším člověk, kdyř někdy ano, mozek obsahuje všechno, naprosto všechno, co je v nás, at už špatné či dobré,
at už dobré, či špatné,
či relativní a neutrální,
prostě obsahuje veškeré myšlení, všechno, co nám příjde na mysl,
_někdy je mozek více sídlem nerozumu, než rzumu,
tedy správné a přesné by bylo říct, že mozek je sídlem vůle,
mozek si sice spojujeme s rozumem, ale z podt_s_z post_z podstaty věci
_když děáme něci zcela neroumného nebo krajně nerozumného tak to děláme z popudu mozku tedy veškerá hloupost a blbé nápady a všechno pochází z mozku,
tedy říkat_
že je tu mozek od toho abychom se chovali rozumě je blbost, to neplatí, mozek je tu od toho, abychom se vůbec nějak chovali, abychom vůbec něco dělali, protže jinak by to bylo jen bezvládné tělo, tedy ikdyž člověk dělá blbosti, tak něco dělá a má vůli něco dělat, a to je mozek, bez mozku není vůle, a tedy, žádná činost a ni snahajz
/Studium mozku pokročilo s vynálezem mikroskopu a vývojem procesu barveníCamillem Golgim v 90. letech 19. století. Proces využíval soli chromanu stříbrného k zobrazení struktury jednotlivých neuronů. Tuto techniku využil Santiago Ramón y /... a předložil hypotézu, že funkční jednotkou mozku je neuron. Golgi a Ramón získali za studium struktury nervového systému Nobelovu cenu za /.... Hypotézu potvrzovaly experimenty navazující na výzkum elektrické popudivosti svalů a neuronů vedený Luigim Galvanim./
no od té doby věda pokročila tak moc že je možné činost mozku ovlivnovat a to bud elektrickými implantáty které dávají elektrické pulzy a nebo mikrovlnnám zářením do kterého jsou modulované mozkové vlny a jejich charakteristický průběh, tedy dneska je možné myšlení člověka ovlivnovat a to ovlivnovat na fyzikální urovni, ale každý, kdo z prostých lidí řekne, že je možné myšlení fyzikálně ovlivnovat, je okamžitě označen za blázna a léčen na schizifrenii,
tedy na jedné straně je tu obrovský vědecký pokrok, obrovské rozvoj vědy, ale na druhé straně pro obyčejné lidi povinnost si myslet, že mozek slouží jen pro chlazení krve a samotní psychiatři dneška si myslí, že mozek slouží jen pro chlazení krve a nemají ani tucha, co všdchno věda objevila, již objevilajz
/
Vědecké zkoumání nervového systému se rozvinulo v druhé polovině 20. století především díky pokrokům v molekulární biologii, elektrofyziologii a počítačům. To umožnilo neurovědcům studovat nervový systém ve všech jeho aspektech. Například bylo možné pochopit v detailu i složité procesy vyskytující se v rámci jednoho neuronu a jedné synapse. Nervový systém je nejkomplexnější orgánovým systémem v těle. Lidský mozek sám obsahuje přibližně sto miliard neuronů a jednou 100 bilionu synapsí; Většina z přibližně 20-25,000 genů, které patří do lidského genomu jsou vyjádřeny specificky v mozku. Vzhledem k plasticitě lidského mozku, struktura jeho synapsí a výsledných funkcí se může měnit v průběhu celého života.[5]/no tak přijde mi celkem pochoptelné, že vznikají nové neurony, protže lidská pamet se přece neustále rozrůstá během života
a ano, ma stáří se lidská pamet začne vytrácet, umírají nervové bunky, a člověk zapomíná,
ale během zdravého života člověka, tedy obvykle až do stáří a často až do smrti, neustále narůsta počet množství objem toho, co si člověk pamatuje, aniž by se stal učencem, nebo šprtem, knihomolem, protože člověk si jednodušepamatuje všechno vše
co kdy prožil a tedy si toho pamatuje čím dál tím více, takže musí také neustále přibývat těch
oněch
neuronůjz
/
Moderní neurověda může být zhruba rozdělena do následujících odvětví, která se liší přístupem a předmětem zkoumání.